Touto dobou se na příslušných legislativních místech připravuje novela zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).

Tento krok vzbudil už řadu ohlasů mezi chovateli některých skupin živočichů, včetně chovatelů obojživelníků a plazů.

Vedle řady paragrafů, které se věnují regulaci obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin (tzv. úmluva CITES), se zcela nově v návrhu této novely objevil i paragraf §24a - Zákaz držení některých exemplářů.

Co se dá ještě udělat?

Do 30.1.2008 probíhá mezirezortní připomínkové řízení, lze poslat připomínky na Ministerstvo životního prostředí (doporučeně, nebo elektronicky podepsaným e-mailem). Je rovněž možné apelovat na své volené představitele (poslance, senátory) apod.

Dokumenty k připravované novele jsou k dispozici na webové stránce Ministerstva životního prostředí: zde.

Na internetu koluje podpisová petice proti této novele. Stáhněte si podpisový arch a sežeňte na něj pár podpisů, vyjádříte tak nesouhlas s touto novelou zákona a podpoříte tím sami sebe.

Znění petice »
Podpisový arch »

Podepsané archy posílejte do konce února na níže uvedenou adresu:

Karel Ábelovský
Husova 87
35801 Kraslice

Můžete je také předat na burze 9.2. v Ládví, případně odevzdat na větších akcich, burzách a výstavách, kde bude probíhat podpisová akce.

Přesné znění § 24a

Zákaz držení některých exemplářů

(1) Seznam druhů živočichů a rostlin, jejichž živé jednice je na území České republiky zakázáno držet, může stanovit vláda nařízením.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na držení exemplářů v zoologických zahradách, kterým byla udělena licence podle zvláštního právního předpisu, pokud to nebude v rozporu s podmínkami této licence.

(3) Výjimku ze zákazu držet živé exempláře druhů živočichů a rostlin stanovené nařízením vlády podle odstavce 1 může povolit ministerstvo, zejména pokud jde o držení exemplářů v botanických zahradách, ve vědeckých a výzkumných institucích a v chovech v zájmu ochrany přírody.

(4) Exempláře držené ke dni nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle odstavce 1 a jejich potomstvo může jejich vlastník držet i nadále, nesmí je však přenechat jiným osobám, s výjimkou přenechání do chovu, pro který platí ustanovení odstavce 2 nebo pro který byla udělena výjimka ze zákazu chovu podle odstavce 3, anebo do obdobného chovného nebo pěstebního zařízení v cizině. Tím není dotčen zákaz obchodování s exempláři.

(5) Na exempláře držené podle odstavce 4 se vztahuje registrační povinnost podle §23.

Vláda tak může poměrně rychlým způsobem zakazovat chov různých skupin zvířat. Rychlým z toho pohledu, že se nebude muset zdržovat projednáváním zákazu v parlamentu, senátu, nebude muset čekat na podpis prezidenta, jak by to bylo v případě zákona.

V důvodové zprávě je začlenění tohoto paragrafu zdůvodněno souladem s nařízením Evropského společenství, jenže v tom nařízení je, že členské státy mohou zakázat držení skupin zvířat. Je tedy otázka nutnosti podobný paragraf zavádět.

Zákon nespecifikuje žádné podmínky pro udělení zákazu a volbu konkrétní skupiny zvířat, nicméně svou představu předkladatelé vyjádřili v popisu tohoto paragrafu takto (kráceno):

Implementace článku 8 odst. 2 nařízení č. 388/97: „Členské státy mohou zakázat držení exemplářů, zejména živých zvířat druhů zařazených do přílohy A.“

Důvodem pro vydání takového zákazu je:

a) exempláře nelze individuálně označit ani snadno identifikovat způsobem předepsaným předpisy ES pro obchod s nimi,

b) druhy, které jsou problematické vzhledem k míře nelegálního obchodu s nimi v České republice a možnostem orgánů veřejné správy účinně čelit tomuto nelegálnímu obchodu,

c) druhy, u nichž živé exempláře mají zvláštní nároky na chov, takže je vysoká pravděpodobnost, že v zajetí nepřežijí podstatnou část možné délky svého života v přírodě, anebo vykazují vysokou úmrtnost při obchodu a přepravě,

d) v zájmu prosazování ochrany podle cílů některých předpisů ES a právních předpisů České republiky o ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebo

e) jde o nepůvodní druhy, jejichž únik do přírody České republiky by mohl způsobit ohrožení geograficky původních druhů v České republice.

Příklady navrhovaných zákazů:

(1) Podle směrnice Rady 92/65/EHS („Balai“ směrnice) se má zakázat držení živých primátů s výjimkou veterinárně schválených institucí, které chovají primáty za jedním nebo více následujících účelů:

- výstava zvířat a poučení veřejnosti (t.j. licencované zoo),

- zachování druhu (t.j. záchranné programy apod.),

- základní nebo aplikovaný vědecký výzkum nebo šlechtění zvířat pro účely takového výzkumu.

(2) Poslední konference smluvních stran CITES doporučila smluvním stranám omezit chov tygrů a dalších kriticky ohrožených kočkovitých šelem jen na chovy v zajetí ve skutečném zájmu záchrany těchto druhů a zakázat chov v ryze komerčním účelům.

(3) Některé „velkokapacitní“ chovy (či překupnické firmy) především suchozemských želv z přílohy A značně komplikují prosazování zákona resp. omezování obchodu s ohroženými druhy, což je smysl úmluvy CITES a legislativy ES. Udržení těchto subjektů pod kontrolou (vydávání dokladů, kontroly) klade nyní značné nároky (finanční, časové i personální) na kontrolní i výkonné orgány. Ze státních peněz je tudíž financováno umožnění podnikání s ohroženými druhy ve velkém. Není v zájmu ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů, aby se s nimi obchodovalo ve velkém. Argument, že odchovem se eliminuje poptávka po exemplářích z přírody, není např. u želv pravdivý – želvy se nedají snadno označit, mezi odchovy se snadno zamíchávají zvířata z přírody a navíc se neustálým přísunem malých želvích mláďat, která jdou do rukou nezkušených chovatelů jako domácí mazlíčci (a brzy díky jejich neodborné péči hynou), spíše poptávka zvětšuje než snižuje...