Psohlavec zelený je štíhlý, stromový, hroznýšovitý had, který patří mezi nejkrásnější hady vůbec. Jeho vrchní stranu těla zdobí smaragdová zeleň s nádechem do modra nebo dožluta s nepravidelnými bělavými skvrnami na hřbetě. Jeho břicho, ale zčásti i boky, zrovna tak i spodní strana tlamy jsou jasně žluté. Psohlavec zelený odpočívá a loví charakteristickým a pro něj typickým způsobem. Tělo je poskládáno přes větev v elegantních smyčkách a jejich nápadně velká hlava, skrývající mohutné a dlouhé přední zuby, je položena na té nejvrchnější z nich. Pouze při číhání na kořist je hlava povysunuta z klubka, a had je ve střehu. Mají velice výrazné retní jamky. Dorůstají kolem 2 metrů.

Od krajty zelené - stromové ( s kterou se psohlavec zelený často zaměňuje - tzv. konvergentní vývoj ) se liší hlavně retními jamkami, které jsou u krajty pouze na horním rtu, zatímco psohlavec je má na všech štítcích horního i dolního rtu. Psohlavec zelený má také větší šupiny na horní části hlavy. Další rozlišovací znak je oddělení spodního okraje oka s linií horního rtu, kde psohlavec zelený má oko oddělené malými šupinkami na horním rtu, kdežto krajta zelená má spodní okraj oka v přímém kontaktu s hornoretním štítkem.

Psohlavec zelený žije v teplých dešťových pralesích Guayany a Brazílie, přes Peru až do Bolívie. Obývá téměř celou amazonskou pánev Jižní Ameriky. Teplota v teráriu by se tedy měla pohybovat mezi 28 - 30°C ve dne, s poklesem na 22 - 24°C v noci. Zdržuje se převážně ve větvích stromů, jen zřídka slézá na zem.

V zajetí chováme psohlavce zeleného ve větším, dobře větraném teráriu, orientovaném spíše na výšku. Vlhkost musíme udržovat vysokou ( 70 - 80% ) jinak mají tito hadi problémy se svlékáním. Terárium by mělo být poměrně hustě zarostlé tuhými rostlinami a opatřeno dostatkem větví , na kterých se tento had téměř neustále zdržuje. Substrát dna může tvořit směs písku, rašeliny a bukového listí. Psohlavec zelený je výborný plavec, proto by neměla chybět nádrž s vodou. Velice rád olizuje kapky vody, které ulpěly na listech rostlin. Doporučuje se občasné ozařování UV- lampou.

Jeho hlavní potravou v přírodě jsou hlavně ptáci a drobní hlodavci, kteří se pohybují ve větvích stromů. Psohlavec zelený má velice dlouhé a silné přední zuby, které mu pomáhají při lovu a přidržování kořisti. V teráriu se snažíme o co nejpřirozenější skladbu potravy, kterou má v přírodě.

Psohlavec zelený již sice byl v zajetí rozmnožen, přesto se jedná o záležitost spíše raritní. Odchovat tohoto hada v zajetí proto bývá snem mnoha teraristů. Mláďat bývá kolem dvaceti a rodí se živá.

Jakkoliv je psohlavec zelený krásný, o to méně je vhodný pro začínajícící teraristy bez dostatečných zkušeností. Tento had vyžaduje obzvláštní péči. Nejen že zůstává agresivní, kousavý a většinou nikdy úplně nezkrotne, ale navíc poměrně často trpí cizopasníky, kterých je potřeba ho úplně zbavit. Také s krmením je poměrně starost, ne každý může zajistit dostatek vhodně velkých ptáků. Teraristé bývají odkázáni na jednodenní kuřátka, popř. vrabce, většina ptáků u nás je totiž na listině ohrožených druhů a jejich lov je proto vyloučen. Navíc je psohlavec zelený vzácný a pro velkou většinu našich teraristů těžko cenově dostupný.